Následuj své srdce
Následuj své srdce
Kolikrát jsi slyšel, že tohle se nedělá a nemá ? Jako malé dítě jsi automaticky dělal to, co ti přinášelo radost. Lépe řečeno, byl jsi šťastný, a proto si dělal spoustu věcí, které tě momentálně napadly a při kterých jsi zažíval radost. Čas plynul a neměl jsi hlad, protože jsi byl přímo zapálen pro to, co jsi chtěl dělat. Jednotlivé okamžiky se slily v jeden nádherný zážitek bez začátku a konce. Dveře k Vesmíru byly otevřené a tys byl napojen přímo na sílu, která tvoří světy. Prostě dětství byl jeden velký zážitek, a když si usínal, těšil ses na to, co přijde. A s tím, co se nedělá a co se nemá, sis nelámal hlavu, prostě jsi šel a uděla si to.
A jak jsi postupoval svým životem, poměr toho, co jsi chtěl dělat a co jsi musel, se výrazně změnil. Přibylo věcí, které děláš nerad s domněním, že musíš. Ustupuješ ostatním, vyplňuješ jejich požadavky a necháš sebou dovedně manipulovat. Když už je toho dost, onemocníš, protože nejsi schopen takhle dál fungovat. Ale zase se uzdravíš a plný nabité síly a zdraví vstoupíš do stejného vzorce. A sám sebe přesvědčuješ, že to takhle má být a musí. Na své srdce jsi zapomněl. Je však stále s tebou a občas o sobě dá vědět. V noci během spánku ti posílá zprávy o nenaplněných snech a touhách. O tom, co jsi chtěl dělat a doslova vytěsnit ze svého myšlení pod náporem všech povinností a toho, co se má. Sám sebe jsi přesvědčil, že na své záliby, na své vysněné podnikání, na své plány a touhy není čas. A navíc potkáváš stejně zoufalé lidi, s kterými se v tom navzájem utvrzujete. A tohle tiché zoufalství si přitahuje další důkazy toho, že to nemůže být jinak. Občas samozřejmě vidíš šťastlivce, kteří si žijí tak, jak chtějí, ale ty je nejspíš zkritizuješ za nezodpovědnost k rodině, k dětem, k rodičům nebo státu. Prostě něco si najdeš, aby sis ulevil. Ale své srdce nemůžeš obelstít. To pozná, když si lžeš. Dříve nebo později bude o sobě dávat stále více a více vědět.
Je čas uzavřít dosavadní kapitolu a začít číst konečně knížku svého života. Tak si pohodlně sedni, dej si něco dobrého k pití a vyčleň si dostatečně dlouhý čas k přemýšlení o změně. Klidně si vezmu tužku a papír a začni psát všechny své sny a plány, které jsi měl a nevyplnil. Začni se sám sebe ptát, co ti dělá radost a naplňuje tě smyslem. Kdy jsi plný energie, nadšení pro věc a nápadů ? Po čem jsi toužil a kdo tě inspiroval ? Kam rád chodíš a s kým ? Co vlastně naplňuje tvé srdce životem ? Pokud ty budeš spokojený, automaticky budeš svojí spokojeností naplňovat okolí. A to je ten největší dar, který můžeš dát ostatním. Tvojí jedinou povinností je být sám sebou a to za každé situace. Tvým jediným cílem je radost a ten zázračný pocit, když se dobře cítíš. To je vše, proč jsi tady a nehledej v tom nějaké další složitosti. Pokud půjdeš za hlasem svého srdce, jsi sám sebou. Pokud jsi sám sebou, a vyhledáváš důvody, proč se cítit dobře, jsi na nekonečné cestě plné radosti. Už slyšíš, co ti tvé srdce chce říci ?
Na nástupišti vlaku s názvem "MUSÍM" je plno.
Tlačí se zde mnoho znuděných lidí a spěchají.
Musí přeci všechno stihnout a všechno splnit.
Vlak je za minutu a půl přesně tady.
Na nástupišti s názvem "RADOST" je téměř prázdno.
Tu a tam nějaký usměvavý člověk.
Vlak přijíždí kdykoliv.
Jede stanicemi život, naděje, láska, úsměv a legrace.
A jede neustále, protože jediné palivo, které používá
a které nikdy nedojde, je radost.
(půjčeno z knihy "ŽIVOT NA NIKOHO NEČEKÁ", Karel Spilko)